Ahoj, Martine, ty jsi kapitán juniorského týmu, jak hodnotíš výkony svého týmu?

Ahoj, Petře. Výkony mého týmu jsou za poslední zápasy pozitivní. Jsou s nimi spokojeni, jak trenéři, tak i my hráči. Na dlouhou dobu jsme teď vypadli z herního tempa, byla dlouhá pauza a jeden turnaj nám odpadl kvůli nedostatku hráčů v týmu, které postihla nemoc nebo karanténa. Nedostatek hráčů je náš největší problém. Je nás málo, a to se odvíjí i na trénincích, kde většinu času hrajeme 3 na 3 a jsme rádi, že se nás sešlo alespoň takové množství. V současné době máme za sebou 6 utkání a z toho 3 výhry, což je, si myslím pro nás velice uspokojivé a rozhodně chceme vyhrávat i nadále.

Poslední dva zápasy jste vyhráli. Dostáváte se už do optimální herní pohody?

Jak jsem již zmínil, dlouhou dobu jsme vypadli z herního tempa. Ale řekl bych, že to nebylo po herní ani fyzické stránce znát. V prvním zápase s Kolínem nás doprovázely hodně osobní chyby, které jsme během zápasu dokázali odrovnat. Bohužel zápas byl hodně emočně vypjatý, což nás rozhodilo psychicky, nikoliv herně. Padlo tam spousty zbytečných incidentů a nedovolených zákroků, za což jsme pykali. Škoda jednoho gólu, který jsme dostali zbytečnou chybou, chtěli jsme udržet čisté konto našemu skvělému brankáři Vojtovi Šimonovi, bohužel, mrzí mě to. Taky nás mrzí výkon rozhodčích, z mého pohledu bylo utkání nespravedlivě odpískáno. Ale výhra nám zůstala. Další zápas proti Kobylisům, ten byl po fyzické stránce jednodušší a více jsme si ho užili, bohužel jsme soupeři dovolili dát gól, opět zbytečně.

Ty ještě trénuješ kategorii elévů. Jak tě trénování baví?

Trénování dětí, to je srdcová záležitost, která mě strašně baví. Trénování mládeže se věnuji už poměrně dlouhou dobu, někteří mi to nevěří s ohledem na můj věk. K trénování jsem se dostal nabídkou od Jindry Pužmana, který je dlouholetý trenér ve Florbalové Akademii a i já jsem prošel pod jeho vedením, i jako někteří spoluhráči z mého týmu. V současné době trénujeme elévskou kategorii společně s Předvýběr.CZ Florbal Mladá Boleslav, kde máme výborného kolegu Tadeáše Chrousta a jiné super lidi a trenéry. Myslím si, že vzájemné tréninky nás posouvají na vyšší úroveň a našim dětem poskytujeme to nejlepší, co je v našich silách.

Přibliž našim divákům, jak ses vlastně dostal k florbalu?

K florbalu jsem přišel díky mému mladšímu bráchovi, který hraje florbal už od přípravky a rodičům. Já začínal jako elév u Jindry Pužmana.

Jak blízko je tvůj start v seniorském týmu, který hraje Divizi?

Byl jsem již na několika trénincích, ale zatím jsem nedostal šanci, jít si zahrát Divizi. Teď jsem na tréninky přestal chodit, můj týden je poměrně náročný. Za 5 dní mám celkově 8 tréninků. Do toho studuji na střední škole, takže potřebuji i nějaký čas na studium, ale i na odpočinek. V mužském týmu jsou super chlapi, ale mně osobně tam něco nesedí a nehraje se mi tam dobře. Takže můj start v Divizi je spíše nepravděpodobný.

Jaké to je být kapitánem týmu?

Být kapitánem týmu je super. Funkci kapitána mám už od starších žáků, pokud se nepletu. Co na té funkci mám rád, je zodpovědnost.

Jaké máš cíle ve florbale a v osobním životě?

Ve florbale vím stoprocentně, že bych chtěl zůstat u trénování mládeže, později bych si chtěl vyzkoušet i trénování starších kategorií. U florbalu chci zůstat za každou cenu, ale spíše rekreační formou, prostě si jít občas zahrát.

V osobním životě mám jasné cíle, jedním z nich je vystudovat a následně jezdit na zdravotnické záchranné službě, to je můj sen již od dětství. Momentálně studuji na střední zdravotnické škole v Mladé Boleslavi třetím rokem, tento rok prvně máme praxi v nemocnici, takže k těm všem tréninkům se přidává ještě praxe v nemocnici. Doufám, že nějakým způsobem budu v budoucnu zvládat kombinovat práci s florbalem.

Děkujeme za rozhovor.