Den první

Odjezd byl naplánovaný v pátek na 16 hodinu z Mladé Boleslavi, někteří autobus netrpělivě vyhlíželi již půlhodiny před plánovaným odjezdem. Po nezbytném rozloučení s rodiči, sourozenci a každým, kdo hráče přivezl, následoval vytoužený odjezd na soustředění. Pro některé to bylo poprvé, některé děti jsou již ostřílenými účastníky.

Po příjezdu nám po vybalení zavazadel plynule navázala večeře, konkrétně buchtičky se šodó, které k velkému překvapení hltali i jedinci, kteří tvrdili, že tohle jídlo fakt ne. 

Po večeři následoval přesun ven, kde jsme využili dostupné vybavení a hřiště a vytvořili si tak privátní multi-sportovní areál. Zde se hrál fotbal, volejbal, badminton, ping-pong a také se házely žabky do Jizery. Každý znal něco, a co neznal, to se rychle naučil od ostatních. Poté již následovala pouze návštěva koupelen a večerka.

---

Den druhý

Na druhý den byl naplánovaný výlet vlakem do nedalekého Jablonce nad Jizerou, kde jsme chtěli navštívit četnické muzeum a poté místní hřiště, kde shodou okolností probíhala akce ke dni dětí. Cestu vlakem jsme si krátili pozorováním okolí, hraním slovního fotbalu nebo povídáním.

V četnickém muzeu probíhala tematická výstava ke konci druhé světové války. Možnost zblízka si prohlédnout a osahat repliky zbraní a další válečné artefakty byla pro mnohé dechberoucí. Následoval rébus, co za divnou věc je na stole, co má písmenka jako klávesnice, ale není to počítač a po stisknutí písmenka to rovnou tiskne na papír.

Po prohlédnutí všech zajímavostí jsme se přesunuli na nedaleké dětské hřiště, kde právě vrcholila příprava dětského dne. Počasí nám zpočátku příliš nepřálo, ale přijali jsme to jako další výzvu „Schovej se před deštěm“. Naštěstí nás silný déšť zlobil asi jen 30 minut. Poté začalo to pravé objevování všeho, co si organizátoři připravili. A že byla nabídka činností opravdu pestrá: skákání v pytlích, chození na chůdách, házení šipek, jízda na motorce, skákací hrad, finská hra Mölkky (novinka i pro dospělé) a mnoho dalšího. Kdyby nás netlačil čas a odjezd vlaku v 16:10, zůstali bychom mnohem déle. Naštěstí všichni zúčastnění usoudili, že předčasné opuštění herní plochy je menší oběť než jít zpět 12 km pěšky.

Po návratu nás čekala večeře. Hovězí vývar s nudlemi a rizoto u malých strávníků opět zabodovalo, někteří si šli přidat i několikrát. Po večeři jsme chtěli ještě využít dobrého počasí - na našem multi-sportovní hřišti jsme si všichni vybili zbytek energie. Po vykoupání následovala pyžamová párty, jejíž součástí bylo karaoke, různé soutěže a samozřejmě nechyběly ani svítící náramky. Po dni plném aktivit neměl nikdo problém s usnutím.

---

Den třetí

Ráno nás opět trochu pozlobilo počasí a kvůli dešti jsme nemohli jít ven plnit naplánované týmové úkoly. Naštěstí déšť po snídani ustal, a tak jsme začali plnit úkoly na zpevněné ploše a postupně přidali aktivity na trávníku. Opět se jednalo o různorodé aktivity, jak sportovního, tak i vědomostního charakteru. Byly stanoveny 4 týmy co se týče složení, jméno si však vymýšlel každý tým sám. Vznikly tak týmy „Kung-fu kaufland“, „Chleba, chleba, chleba“, „Kobra kaj“ a „Divocí lvi“. Nakonec jsme měli co dělat, abychom během dopoledne všechny úkoly stihli, protože ve 13:30 už byl naplánován odjezd. Na rozloučenou byla k obědu poctivá bramboračka a rajská omáčka, která u některých zůstala jako památka až domů v podobě fleku na tričku. Na převlíkání ovšem nebyl čas, pan řidič nás již netrpělivě vyhlížel.

Celý víkendový pobyt hodnotíme jako zdařilý a už netrpělivě vyhlížíme další ročník.

Autor textu: Bruno Schinkmann
Fotky: Lucie Slabá, Jana Piekniková, Petra Kubová Sokolová, Josef Frencl